Michal Berg: V cele se tísnilo 15 běženců a já

16. 9. 2015

Vezl uprchlíkům do Maďarska humanitární pomoc. Dostal se ale do nesnází: minulý týden jej zatkla policie a strávil devět hodin v cele spolu se zadrženými migranty. Člen předsednictva Strany zelených a zastupitel města Vsetín Michal Berg v rozhovoru pro Lidovky.cz popsal, jak se maďarští strážci zákona k běžencům ve věznicích chovají. „Podmínky tam jsou opravdu tristní,“ říká.

* LN Proč vás maďarští policisté zadrželi?

Při cestě jsme nedaleko tábora v Röszke do auta vzali tři syrské uprchlíky a chtěli jsme je kousek svézt. Opravdu jen kousek, asi půl kilometru. Věděli jsme, že strážci zákona takovéto jednání nepostihují. Když nás ale policisté zastavili, k našemu překvapení nás zatkli a převezli do vyšetřovací vazby v Szegedu. Brzy nás ale samozřejmě museli pustit, protože jsme nic nelegálního nespáchali.

* LN Nyní je v Maďarsku převážení běženců trestné.

V té době ale trestné nebylo. Protizákonné to je až od úterý, kdy v Maďarsku vstoupily v platnost nové, přísnější protiimigrační předpisy.

* LN Jak se k vám maďarští policisté po zatčení chovali?

S námi jednali relativně slušně, i když nechtěli příliš komunikovat, protože většina z nich hovořila jen špatně anglicky. Ale v rámci možností bylo jejich chování korektní.

* LN Když měli tamější policisté problém dorozumět se s vámi, jak komunikují s uprchlíky?

To je právě největší problém. Díky tomu, že nás zadrželi, jsme měli možnost vidět, jak to na maďarských policejních stanicích vypadá. A musím říct, že tam panují opravdu tristní podmínky. Například v naší cele o rozměrech asi třikrát čtyři metry se tísnilo patnáct uprchlíků ze Sýrie. Mezi nimi i dvouletý chlapeček nebo čtyřletá holčička. Byli tam zavření už druhý den a kvůli jazykové bariéře nikdo z nich netušil, co s nimi bude.

* LN To policisté s uvězněnými běženci hovoří jen maďarsky, nebo s nimi nemluví vůbec?

To ne, základní věci v angličtině zvládnou. Dokáží se uprchlíků třeba zeptat, jestli nepotřebují vodu nebo lékaře. Ale pokud se jich migranti ptají, kdy je pustí nebo proč je drží ve vězení, odpovídají jen: „I don’t know“ („Nevím“ – pozn. red.) nebo: „Tomorrow“ („Zítra“ – pozn. red.).

* LN A tlumočníci?

Ti tam nebyli prakticky vůbec. Jediné překladatele jsme potkali na budapešťském nádraží Keleti. Na jihu u tábora Röszke jsem neviděl ani jednoho.

* LNV cele jste se zadrženými běženci strávil devět hodin. Podělili se s vámi o své osudy?

Ano. Všichni se shodli, že prchají před bídou a válkou ze Sýrie. Jeden pán, který v cele byl se svou malou dcerkou, mi vyprávěl, že minulé dva roky strávil v uprchlickém táboře v Turecku. Podmínky tam však byly natolik neúnosné, že zkrátka zjistil, že nemá co ztratit, když zkusí štěstí v Evropě.

Refugee children from Syria at a clinic in Ramtha, northern Jordan

* LN Zaznamenal jste během vašeho pobytu v Maďarsku uprchlíky odjinud než z Blízkého východu? V minulých dnech se hovořilo například o ekonomických migrantech z Balkánu.

Nemohu vyloučit, že i takoví lidé do Maďarska přicházejí, ale já osobně jsem žádné Kosovany nebo třeba Albánce nepotkal. Drtivá většina byla opravdu ze Sýrie.

* LN Byla na uprchlících, které jste viděl, alespoň trochu patrná úleva, že jsou v Maďarsku a mají tedy nejhorší část cesty za sebou, nebo přetrvávaly obavy?

Spíše přetrvávaly obavy. Ti lidé se velice báli, nejvíce toho, jak s nimi budou úřady zacházet. Všichni měli strach, že je zadrží policisté, odvezou je kamsi do neznáma, seberou jim mobily a na mnoho dní je uvězní, aniž by jim vysvětlili, jaký bude jejich další osud.

* LN Jak jsou v Maďarsku zajištěny základní životní potřeby uprchlíků?

Situace není ideální, během minulých dvou týdnů se ale hodně zlepšila. Vytvořila se struktura různých dobrovolnických organizací, které prakticky v celé zemi rozdávají potraviny, pití a oblečení.

* LN A jak se na řešení krize podílí maďarské úřady?

Ty pro migranty nedělají prakticky nic. Nejsou schopny zajistit ani základní záležitosti jako cisterny s pitnou vodou nebo kontejnery na odpadky. Například u Röszke to nakonec dopadlo tak, že neziskové organizace musely samy financovat nákladní auta, která ta kvanta odpadků z okolí táborů odvážela.

* LN Hovoří se také občas o agresivním chování běženců. Byl jste svědkem nějakých násilností nebo vyhrocených situací?

S ničím takovým jsem se nesetkal. Ale ano, uprchlíci v minulosti několikrát reagovali poněkud podrážděně v momentech, kdy je policisté ponižovali nebo jim nebyli ochotni nebo schopni sdělit, co s nimi bude. Za sebe ale musím říct, že jsem se ve většině případů setkával s lidmi, kteří byli po překročení maďarsko-srbských hranic totálně vyčerpaní a vděční za každou kapku vody. Rozhodně nepůsobili tak, že by chtěli páchat nepřístojnosti. Ale na druhou stranu, ti lidé jsou pod takovým psychickým tlakem, že nemůžeme vyloučit, že udělají něco nepředloženého.

rozhovor vyšel ve středu 16. září v Lidových novinách