8. 6. 2016

Korespondenční volba, kterou už zavedla většina zemí Evropy, naplňuje v současném měnícím se světě podstatu demokratického hlasování. Zajišťuje totiž rovný přístup k využití volebního práva. V textu středeční Mladé fronty Dnes to uvedl místopředseda Strany zelených Michal Berg. Reagoval tak na komentář ekonomky Hany Lipovské, podle níž je korespondenční způsob volby nedemokratický. Hlasování na dálku výrazně ovlivnilo nedávné rakouské prezidentské volby, v nichž díky korespondenčním hlasům nakonec strhl vítězství na svou stranu expředseda rakouských Zelených Alexander Van der Bellen.

„Podstatou demokratického hlasování je mimo jiné i rovnost přístupu k hlasování. Ta je u nás sice zaručena teoreticky, kdy všechny hlasy jsou si rovny, ale přístup k využití volebního práva rovný v žádném případě není. Nelze srovnávat volební akt člověka, který musí cestovat stovky kilometrů na ambasádu, protože pobývá mimo Česko, s odevzdáním voličského hlasu ve školce za rohem. Nemluvě o těch, kteří se z jakýchkoli důvodů osobně zúčastnit nemohou – nemělo by snad být v zájmu co největší legitimity zvolených zástupců to, aby se voleb zúčastnilo co nejvíce lidí? V Česku se odehrávají v podstatě každý rok a není možné se nadále tvářit, že současná podoba možnosti využití volebního práva je v souladu s měnícím se světem,“ uvedl Michal Berg.

Volit na dálku může většina našich sousedů. V Německu tuto možnost mají od roku 1956, na Slovensku od roku 2006. Rakousko ji zavedlo v roce 2007 a Polsko v roce 2011. Češi zatím volit korespondenčně nemohou.