Zelení vyzývají k solidaritě s těžce nemocnými a všem dnes připomínají Mezinárodní pomník svíček AIDS

17. 5. 2020

V 80. letech minulého století vypukla celosvětová epidemie AIDS, která má za následek miliony obětí po celém světě a na niž se doposud nepodařilo najít účinný lék. Podle údajů Státního zdravotního ústavu žilo v České republice k 31. 12. 2019 celkem 3 590 osob, kterým byla diagnostikována HIV infekce. HIV je stále nevyléčitelná nemoc, s kterou je, při spolupráci lékaře a pacienta a při včasném zachycení, možno žít bez rizika předčasného úmrtí, stejně tak se virus nemusí šířit. S vývojem nových léků se zvyšuje kvalita života HIV pozitivních.

„Zelené strany ve Velké Britanii mají ve svých dlouhodobých programech velmi stručně, ale jasně definován postoj k prevenci HIV. Důvodem jsou finance. PrEP, neboli preexpoziční profylaxe, patří k nejnovějším a nejefektivnějším nástrojům prevence. Jeden z léků pro HIV pozitivní mohou užívat denně HIV negativní žijící rizikovým způsobem života, kteří berou PrEP jako ‚očkování‘ před nákazou. Několik studií dokázalo, že tato léčba funguje, nemá negativní vliv na organismus a ušetří obrovské peníze. V ČR, stejně jako kdekoliv jinde ve světě, je léčba HIV pozitivního mnohonásobně nákladnější, než kdyby  se investovalo do prevence. Systém rozdělování dotací od MZ je zastaralý a neefektivní,” říká spolupředseda Strany zelených Michal Berg.

V letošním roce připadá na 17. května ještě jeden významný, mezinárodní den a to International AIDS Candlelight Memorial, česky “Světlo pro AIDS”, který připadá každoročně na třetí květnovou neděli. Od roku 1983 je tento den věnován vzpomínce na zemřelé – oběti nemoci AIDS.

Mottem letošního Světla pro AIDS je “Pamatujeme si – Přijímáme opatření – Žijeme bez HIV“ a vyzývá k zapamatování si blízkých, kteří nás kvůli nemoci AIDS opustili. To nám dodá sílu podniknout kroky k udržení bezpečí, zdraví a života.

Zelení upozorňují, že oběti AIDS v České republice se často setkávají se stigmatizací a dalšími negativními jevy a jen kvůli své nemoci musí čelit předsudkům a opakovaným případům diskrimnace i od některých odborných institucí (lékaři, politici a další), která zasahuje do životů HIV pozitivních intenzivně.

„Ihned po sdělení diagnózy jsem ztratil sílu a chuť žít. Postupně jsem se setkával s obrovskou absencí edukačních programů, stigmatizací, nelidským přístupem a dalšími negativní jevy. Jednoho dne jsem diagnózu zveřejnil v rámci besedy, na které zaznělo, že by každého nově diagnostikovaného měli ihned upálit. To bylo moc, prostě jsem vstal a řekl celý svůj příběh. Došlo mi, že to není jen moje záležitost. Začal jsem přednášet na školách, veřejných akcích, začal jsem komunikovat s komunitou HIV pozitivních, poslouchal jsem jejich starosti, potřeby a na základě toho jednal a při každé příležitosti komunikoval do médií. Jednoho dne jsem na historických fotkách z protestů radikálních AIDS hnutí viděl transparent s textem ‚AIDS JE POLITICKÁ KRIZE‘. S tím jsem se ztotožnil. Bylo to pár měsíců ode dne, kdy jsme psali a posílali 2x několik stovek dopisů všem poslancům a poslankyním s žádostí o změnu jednoho ze zákonů. HIV pozitivní museli mimo jiné do nedávna hlásit svůj HIV status i při příjmu do jakéhokoliv zařízení poskytující sociální služby. V praxi to například znamenalo, že konzultace v dluhové poradně začínala informací o HIV pozitivitě. Fungovalo to a zákon byl změněn. A pak přišla opakovaně finanční krize – nízká dotační podpora od MZ. Vstoupil jsem do Strany zelených s osobním cílem – efektivní řešení problematiky musí být definováno v programech politických stran,“ říká Michael D. Jettmar, zástupce vedoucího Odborné sekce pro lidská práva Strany zelených, který 7 let žije s HIV.