Lucia Zachariášová v Deníku Referendum: Nytrová proti světu a právu

15. 7. 2016

V Montevideu právě probíhá celosvětová konference k tématu lidských práv gayů, leseb, bisexuálů, intersexuálů a transgender osob – pro tyto skupiny osob se souhrnně používá zkratka LGBTI osoby, kterou budu dále používat i v tomto článku. Organizátory jsou vlády Uruguayské východní republiky a Nizozemského království.

Jedná se o akci zaštítěnou generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moonem s hustou účastí vysoce postavených představitelek a představitelů států z různých regionů světa (Argentina, USA, Německo, Jižní Afrika, Černá hora a další) i významných mezinárodních organizací (UNESCO , UNFPA či Světové banky).

Ti všichni zde s patřičnou pozorností a vážností projednávají téma přetrvávající diskriminace a vyloučení LGBTI osob a hledají řešení, díky kterým by se jejich situace mohla zlepšit. Stále totiž například existuje více než 70 zemí světa, které kriminalizují homosexualitu.

Z perspektivy účastnice konference se pohled přes oceán do České republiky jeví jako absurdní divadlo s jedinou tragikomickou postavičkou jménem Pavlína Nytrová. Sociálně demokratická poslankyně z Moravskoslezského kraje se v tomto týdnu vydala na spanilou jízdu tobogánem útočných a předsudečných vyjádření týkajících se nálezu Ústavního soudu a připravované novely zákona vztahující se k možnosti adopce dětí v registrovaném partnerství.

Poslankyně zahájila svou plavbu mimo soudné politické vody v pořadu Českého rozhlasu Pro a proti. V diskuzi s právničkou nevládní organizace PROUD nejprve zcela popřela fungování ústavního pořádku České republiky, když uvedla, že Ústavní soud jako nevolený orgán rozhoduje o tom, jakým směrem má jít naše společnost.

Poté rozvíjela své nepodložené domněnky opřené především o „selský rozum“, podle kterých například děti, které vzejdou ze stejnopohlavních vztahů, tápají ve své identitě a neví, kam vlastně patří a jak by se měly chovat. Takový závěr přitom relevantní studie vůbec nepotvrzují.

Je však třeba dodat, že pokud už by se některé z těchto dětí skutečně cítily nejisté a ze společnosti vyčleněné, pak je to především kvůli lidem podobným Nytrové, kteří jim stále dokola opakují, že jejich rodiny jsou „divné“.

Nytrová dále navázala tvrzením, že ženy žijící spolu v partnerství musí nenávidět muže, a tudíž není přijatelné, aby tuto svou nenávist vštěpovaly i svým dětem. Otázku moderátorky, jak je to s dětmi, které například vychovává pouze matka a babička, nebyla schopna uspokojivě zodpovědět.

Poslankyně se také pustila na tenký led úvah o tom, že lobbisté v době schvalování zákona o registrovaném partnerství „slíbili“, že adopce požadovat nebudou. Kromě toho, že nespecifikovala, kdo a komu takovou věc slíbil, popřela tím Listinou základních práv a svobod zaručenou nezadatelnost lidských práv. Dle její (ne)logiky totiž platí, že pokud někdo jednou souhlasil s určitou formou nerovnosti, nemůže již nikdy svůj „slib“ zpochybnit.

Další neopakovatelná příležitost, jak se vypálit na politický onen svět, se Nytrové naskytla ve stejný den na plénu Poslanecké sněmovny, kde se neočekávaně začala v prvním čtení projednávat novela zákona o registrovaném partnerství. Zde se rozvášnila ještě víc, když v nejvypjatější fázi svého projevu uvedla, že „homosexuálové se budou snažit zrealizovat sex s dětmi“.

A nepodloženost svých pokřivených představ na závěr potvrdila v rozhovoru pro Respekt hned o den později. V tom se v celé své nahotě ukázalo, že čerpá z pochybných odkazů a její vyjádření vycházejí spíš z určitého osobnostního problému, kterým je mimo jiné neschopnost orientovat se v relevantních zdrojích a pracovat s internetem.

Politická reprezentace ČSSD se naštěstí proti výrokům Nytrové ohradila, a to v čele s premiérem Sobotkou. Zazněly odůvodněné pochyby o slučitelnosti jejích výroků se sociálnědemokratickými postoji, i rady ke zvážení přestupu do jiné politické strany.

Přestup však situaci nešťastné poslankyně Nytrové neřeší. Svými výroky se tato zákonodárkyně a také členka Odborné komise ČSSD pro lidská práva zpronevěřila zásadám demokratického právního státu, který stojí na ústavním pořádku zahrnujícím také Listinu základních práv a svobod.

Zcela také popřela poslanecký slib, který musela složit na začátku volebního období. V něm totiž slíbila zachovávat Ústavu a zákony a vykonávat svůj mandát v zájmu všeho lidu: v několika posledních dnech neměla na paměti ani jedno z toho.

Jediným uspokojivým řešením v této situaci je rezignace a odchod z politiky. Osoby, které nepochopily, nebo nechtějí chápat základní demokratické zásady a celosvětově sdílené lidskoprávní postoje, nemají ve sněmovně co dělat.