Zelení připomínají Evropský den památky obětí romského holocaustu a varují před rasismem

2. 8. 2019

Druhého srpna připomínají Zelení Evropský den památky obětí romského holocaustu. 15. 4. 2015 byl právě tento den prohlášen Evropským parlamentem za Evropský den památky obětí romského holocaustu.

„Romský holocaust nám připomíná, že je třeba dokončit proces odškodnění obětí masových vražd, utrpení a ztráty majetku a zdraví z období druhé světové války. Právě mezi Romy je takových osob nejvíce a jedná se o problém celoevropský. Zelení apelují na vlády dotčených zemí a Evropskou komisi, aby oprávněné nároky co nejdřívě vyřídili,“ říká Petr Štěpánek, předseda Strany zelených.

Na mnoha místech je v tento den vyvěšena romská vlajka a od 10:00 proběhl pietní akt na Národním hřbitově v Terezíně, který pořádají romští aktivisté. Aktivisté se 2. srpna od 13:00 sešli také na hřbitově Holocaust Memorial Garden v londýnském Hyde Parku, kde české Zelené reprezentovala Anna Chválová.

„V roce 2017 jsem navštívila pietní akt v Osvětimi se spolkem Bachtale v rámci projektu Cesta za minulostí. Hlavním důvodem této akce bylo seznámit účastníky, a zejména děti, s temnou historií druhé světové války, přiblížení historických faktů generacím, které hrůzy druhé světové války nezažili, posílení romské identity a přijmutí historických faktů a také převzetí určité odpovědnosti,“ říká Anna Chválová, členka Odborné sekce pro lidská práva Strany zelených a romská aktivistka.

„I přes velmi špatné historické zkušenosti, které v českých zemích nepochybně máme s rasismem, se zde spousta lidí stále nechává ovlivnit předsudky vůči lidem s jinou barvou kůže, než je bílá, a právě proto je povinností nejen historiků, ale i všech humanistů, rovnostářů a zelených ty špatné historické zkušenosti s rasismem připomínat,“ uzavírá Bronislav Tomek, vedoucí Odborné sekce pro lidská práva Strany zelených.

Proč bylo pro Evropský den památky obětí romského holocaustu zvoleno právě toto datum? V noci z 2. na 3. srpna 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim – Březinka 2 898 Romů a Sintů. Osvětim II – Birkenau (Březinka) se stal největším koncentračním táborem pro evropské Romy. Většina z nich zde zahynula v plynových komorách. Celkem bylo v táboře během 17 měsíců jeho existence (od února 1943 do července 1944) vězněno na 23 000 žen, mužů a dětí. 
Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti 500 000 – 800 000 Romů a Sintů z celé Evropy. Z území Protektorátu Čechy a Morava se z celkového počtu přes 5 500 československých občanů romského původu, kteří byli vězněni v osvětimském komplexu i v jiných táborech, po osvobození vrátilo 600.

Genocida československých občanů romského původu byla pravděpodobně jednou z nejdůsledněji provedených genocid druhé světové války, protože téměř došlo k jejich úplnému vyvraždění. Nacistický teror přežila v českých zemích přibližně desetina československých občanů romského původu